Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kapilární monolitické kolony na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové a jejich využití pro separace malých molekul.
Musilová, Adéla
Tato práce se věnuje přípravě a charakterizaci kapilárních monolitických kolon na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové pro chromatografické separace malých molekul. Kapilární monolitické kolony byly připraveny v křemenných kapilárách jednostupňovou radikálovou kopolymerizační reakcí monomerů styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové za přítomnosti toluenu a isooktanu jako porogenních rozpouštědel a azobisisobutyronitrilu jako iniciátoru. Vliv začlenění kyseliny methakrylové do polymerizační směsi na separační chování a účinnost v kapilární kapalinové chromatografii (CLC) v reverzním módu a kapilární kapalinové elektrochromatografii (CEC) byl studován pomocí testovací směsi látek obsahující thiomočovinu, fenol, anilin, benzen, toluen, ethylbenzen, propylbenzen a butylbenzen. Pro zhodnocení hydrofobicity připravených kolon byl použit Waltersův test pro reverzní stacionární fáze. Na základě vypočtené hodnoty indexu hydrofobicity 10,76 mohou být připravené monolitické kolony klasifikovány jako velmi hydrofobní. Byla dosažena vynikající opakovatelnost měření v režimu CLC a velmi dobrá opakovatelnost přípravy jednotlivých monolitických kolon. Vliv doby polymerizace na chromatografické vlastnosti připravených monolitických kapilárních kolon byl studován pomocí CLC v...
Kapilární monolitické kolony na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové a jejich využití pro separace malých molekul.
Musilová, Adéla ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Sýkora, David (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě a charakterizaci kapilárních monolitických kolon na bázi kopolymeru styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové pro chromatografické separace malých molekul. Kapilární monolitické kolony byly připraveny v křemenných kapilárách jednostupňovou radikálovou kopolymerizační reakcí monomerů styrenu, divinylbenzenu a kyseliny methakrylové za přítomnosti toluenu a isooktanu jako porogenních rozpouštědel a azobisisobutyronitrilu jako iniciátoru. Vliv začlenění kyseliny methakrylové do polymerizační směsi na separační chování a účinnost v kapilární kapalinové chromatografii (CLC) v reverzním módu a kapilární kapalinové elektrochromatografii (CEC) byl studován pomocí testovací směsi látek obsahující thiomočovinu, fenol, anilin, benzen, toluen, ethylbenzen, propylbenzen a butylbenzen. Pro zhodnocení hydrofobicity připravených kolon byl použit Waltersův test pro reverzní stacionární fáze. Na základě vypočtené hodnoty indexu hydrofobicity 10,76 mohou být připravené monolitické kolony klasifikovány jako velmi hydrofobní. Byla dosažena vynikající opakovatelnost měření v režimu CLC a velmi dobrá opakovatelnost přípravy jednotlivých monolitických kolon. Vliv doby polymerizace na chromatografické vlastnosti připravených monolitických kapilárních kolon byl studován pomocí CLC v...
Chromatographic characterization of polyaniline-coated stationary phases
Taraba, Lukáš
(CZ) Tato dizertační práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací stacionárních fází potažených polyanilinem. V první části byly chemickou polymerizací anilinium(1+) chloridu in-situ modifikovány povrchy sorbentů na bázi čistého silikagelu a silikagelu s navázanou oktadecylovou skupinou. Jejich následná systematická charakterizace byla provedena s použitím modelu lineárních vztahů solvatačních energií v HILIC módu kapilární kapalinové chromatografie. Dále bylo k popisu vlastností modifikovaných materiálů použito několik běžných fyzikálně-chemických technik. Modifikované sorbenty byly ve formě suspenzí naplněny do kapilárních kolon. Retenční interakce probíhající mezi analytem a separačním systémem byly zhodnoceny na základě retenčních dat pro množství různých analytů. Výsledky ukázaly, že polyanilinový povlak měl významný vliv na retenci podporující interakce pro obě stacionární fáze. Předpokládaný smíšený retenční mechanismus byl prokázán pro obě stacionární fáze. Druhá část se zabývá zkoumáním separačního potenciálu stacionární fáze potažené polyanilinem v různých chromatografických módech. Pro strukturně podobné látky byly zkonstruovány křivky retenčních faktorů závislé na podílu organického modifikátoru v mobilní fázi. Získané výsledky ukázaly, že tato stacionární fáze je použitelná ve...
Chromatographic characterization of polyaniline-coated stationary phases
Taraba, Lukáš
(CZ) Tato dizertační práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací stacionárních fází potažených polyanilinem. V první části byly chemickou polymerizací anilinium(1+) chloridu in-situ modifikovány povrchy sorbentů na bázi čistého silikagelu a silikagelu s navázanou oktadecylovou skupinou. Jejich následná systematická charakterizace byla provedena s použitím modelu lineárních vztahů solvatačních energií v HILIC módu kapilární kapalinové chromatografie. Dále bylo k popisu vlastností modifikovaných materiálů použito několik běžných fyzikálně-chemických technik. Modifikované sorbenty byly ve formě suspenzí naplněny do kapilárních kolon. Retenční interakce probíhající mezi analytem a separačním systémem byly zhodnoceny na základě retenčních dat pro množství různých analytů. Výsledky ukázaly, že polyanilinový povlak měl významný vliv na retenci podporující interakce pro obě stacionární fáze. Předpokládaný smíšený retenční mechanismus byl prokázán pro obě stacionární fáze. Druhá část se zabývá zkoumáním separačního potenciálu stacionární fáze potažené polyanilinem v různých chromatografických módech. Pro strukturně podobné látky byly zkonstruovány křivky retenčních faktorů závislé na podílu organického modifikátoru v mobilní fázi. Získané výsledky ukázaly, že tato stacionární fáze je použitelná ve...
Chromatographic characterization of polyaniline-coated stationary phases
Taraba, Lukáš ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Srbek, Jan (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací stacionárních fází potažených polyanilinem. V první části byly chemickou polymerizací anilinium(1+) chloridu in-situ modifikovány povrchy sorbentů na bázi čistého silikagelu a silikagelu s navázanou oktadecylovou skupinou. Jejich následná systematická charakterizace byla provedena s použitím modelu lineárních vztahů solvatačních energií v HILIC módu kapilární kapalinové chromatografie. Dále bylo k popisu vlastností modifikovaných materiálů použito několik běžných fyzikálně-chemických technik. Modifikované sorbenty byly ve formě suspenzí naplněny do kapilárních kolon. Retenční interakce probíhající mezi analytem a separačním systémem byly zhodnoceny na základě retenčních dat pro množství různých analytů. Výsledky ukázaly, že polyanilinový povlak měl významný vliv na retenci podporující interakce pro obě stacionární fáze. Předpokládaný smíšený retenční mechanismus byl prokázán pro obě stacionární fáze. Druhá část se zabývá zkoumáním separačního potenciálu stacionární fáze potažené polyanilinem v různých chromatografických módech. Pro strukturně podobné látky byly zkonstruovány křivky retenčních faktorů závislé na podílu organického modifikátoru v mobilní fázi. Získané výsledky ukázaly, že tato stacionární fáze je použitelná ve...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.